Neuropolis Krištof Kintera

Krištof Kintera (1973) svým výstavním mikrosvětem nastavil zrcadlo našemu globálnímu makrosvětu, do kterého se už dlouho, ale v poslední době se zrychlujícím tempem zaplétáme – propojením a zasíťováním úplně všeho, honbou za surovinami a energiemi, přemírou produktů, a tím pádem i znečišťujících odpadů, zkostnatělým, nebo naopak příliš pokrokářským uvažováním, urputností a neschopností vzájemně prospěšného konstruktivního dialogu... Může se alespoň částečným východiskem stát obdobná změna myšlení, posun měřítka, úhlu pohledu, jiný typ energie, velkorysost, pokora, nadsázka, humor? To vše nás napadá, procházíme-li každou z Kinterových v dobrém smyslu slova „neestetických“ výstav…